Omalovánka Vlk - Zvířata - online k vybarvení pro děti

Vlk si vykračuje po pěšině k domečku za babičkou. Už víte o jakou pohádku se jedná? O červenou Karkulku. Pojďme na začátek. Maminka připravila Karkulce do košíčku víno a bábovku a poslala ji k babičce. Vyřiď od nás babičce všechno nejlepší k svátku! „Karkulko, cestou se nikde neloudej, v lese číhá vlk“. Karkulka se rozloučila s maminkou a slíbila jí, že půjde přímo za babičkou. Jenže v lese se zastavila u potůčku a trhala si tam kytičky. V tom k ní přišel vlk a zeptal se Karkulky, kam má namířeno. Odpověděla za babičkou tam za lesem na té mýtince a ukazovala u toho prstem. Vlk nelenil, rozloučil se a pelášil zkratkou k babičce. Zaklepal a čekal. Ozvalo se, „pojď dál Karkulko“. Jenže to nebyla Karlkulka, ale vlk. Skočil na překvapenou babičku a snědl jí. Vzal si na hlavu čepec, na oči brýle, lehnul si do postele a v rukou držel knihu. Zanedlouho přišla skutečná Karkulka, zaťukala a říká: „To jsem já Karkulka, babičko“. Z chaloupky se ozvalo, pojď dál děvenko. Karkulka se podivila, proč má babička tak velké uši, velké oči a velké zuby. Babička odpovídá: „to abych tě lépe slyšela, viděla a nakonec mohla sníst“. Vlk snědl i Karkulku. Usnul a tvrdě chrábal, až se otřásala celá chalupa. Kolem šel myslivec, slyšel podezřelé zvuky, nahlédnul oknem dovnitř a hned věděl, která bije. Vzal nůž rozpáral spícímu vlkovi břicho, osvobodil babičku s Karkulkou, dovnitř mu zašili kamení. Vlk se probudil a dostal velkou žízeň, namířil si to ke studni, naklonil se, spadnul do vody a utopil se. Babička pozvala pana myslivce na návštěvu. Všichni tři společně oslavili svátek i jejich záchranu. Pohádka má šťastný konec!
Omalovánka vlk patří do sekce Zvířata

Předložený obrázek představuje barevně vymalovanou dětskou omalovánku, jejímž ústředním motivem je šedý vlk stojící v krajině. Vlk zaujímá dominantní postavení uprostřed scény, zobrazený z boku, s hlavou natočenou mírně doleva a s pohledem vzhůru, jako by právě vylo nebo pozoroval něco na obloze. Jeho srst je vybarvena světle šedou barvou, přičemž oblast krku a hrudi je zvýrazněna světlejšími tóny a naznačenou nadýchanou srstí, což dodává zvířeti výrazný a majestátní vzhled. Oči vlka jsou bílé s černými zorničkami a má výrazný černý nos. Končetiny vlka jsou štíhlé, zakončené tlapami s ostrými černými drápy. Na zádech a ocase je viditelná jeho šedá srst. Vlk stojí na klikaté cestě, která se vine z popředí do vzdálenějšího pozadí obrazu. Tato cesta je tvořena nepravidelnými, zaoblenými kameny nebo dlaždicemi, vymalované jasně žlutou barvou s hnědými obrysy a zasazené do tmavě hnědé základny, což vytváří výrazný kontrast s okolní zelenou trávou. Pozadí obrázku je tvořeno zvlněnou zelenou krajinou, která připomíná kopce či louky. Na těchto zelených plochách jsou rozmístěny stylizované stromy s kulatými korunami plnými svěže zelených listů a tenkými hnědými kmeny, které jsou typické pro dětské ilustrace. Scénu uzavírá jasně modrá obloha bez mráčků, naznačující slunečný den. Celkový vizuální dojem je radostný a jednoduchý, s čistými liniemi a sytými barvami, charakteristickými pro dětské výtvory.